| rdfs:comment
| - right Mumie svobody - jinak Unie svobody. Již zaniklá levicová strana Jana Rumla, Karla Kühnla a asi dvaceti dalších předsedů a jedné předsedkyně, kteří se vystřídali ve vedení v průběhu necelých čtyř let. Strana byla proslulá svou zásadovostí a apelem na morální hodnoty a řadou dalších kotrmelců. Nemorálnost tzv. opoziční smlouvy ČSSD - ODS kritizovala tak zásadově, že s ČSSD při první příležitosti vytvořila vládní koalici. Pokud se alespoň jednou US pokusila ČSSD v něčem oponovat, dostala takovou masáž, aby vypadla z vlády, že poslanci unie byli nakonec k vládě ČSSD loajálnější než samotní socialisti.
|
| abstract
| - right Mumie svobody - jinak Unie svobody. Již zaniklá levicová strana Jana Rumla, Karla Kühnla a asi dvaceti dalších předsedů a jedné předsedkyně, kteří se vystřídali ve vedení v průběhu necelých čtyř let. Strana byla proslulá svou zásadovostí a apelem na morální hodnoty a řadou dalších kotrmelců. Nemorálnost tzv. opoziční smlouvy ČSSD - ODS kritizovala tak zásadově, že s ČSSD při první příležitosti vytvořila vládní koalici. Pokud se alespoň jednou US pokusila ČSSD v něčem oponovat, dostala takovou masáž, aby vypadla z vlády, že poslanci unie byli nakonec k vládě ČSSD loajálnější než samotní socialisti. Ve svém programu měla Unie svobody zejména likvidaci podnikání, zvýšení daní, zavedení registračních pokladen a registrovaného partnerství a důsledné neoponování ČSSD. V plnění svého programu byla poměrně úspešná, přesno nezabránila dramatickému poklesu svých preferenci až k bodu nula. Typického voliče US bylo možné snadno poznat, protože asi po měsíci od voleb si v kroužku důvěrných přátel rval vlasy a křičel "Bože, koho jsem to volil" případne ateističtěji "Koho jsem já to blbec volil". Po zaniknutí se tato voličská základna poměrně nerovnoměrně rozdělila na voliče Strany zelených (ateistická a komunistická část) a na voliče lidovců, aby si opět rvali vlasy po volbách dalších.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)